Chanson on the street

Dejte mi zahrát na ulici, na křičícím chodníku
chanson, hit prodaný za jednu tahací harmoniku;
ať duše má klid. Mám pod čepicí
schovaný nápad melodie jak táhle vyje
sjetá, snad jako by byla po perníku
kvičí, pláče, skáče; to vrabec, ptáče, vlezl do noty
Dejte mi chanson , pod boty budu ho vybubnovávat
do chodníku až harmoniku dám do cviku
- jak jen se hraje šanson ulice

Lomecek lake station

Je na klíček, plný  oček,

oken do světa, nejlépe mořské to hladiny

trénuje chod svých ryb a rybiček,

aby plavaly správným směrem

ten kladkostroj, domek podvodní

Nautilus ví kudy se k němu chodí

cestou plavmo, ale zamlčí ho

To tak, aby ho lidstvo uchopilo pro své válečné rojení

Industrial Head

Můj mozku v přetlaku, zdalipak víš
 v své houževnatosti, že motýl co se mi snesl  do vědomí
  hledá kudy k tobě blíž
přes všechny příkazové a zákazové rozvody
napojené na srdce, tak rád by ti ulehl do náruče
zatímco v zdánlivém klidu překapávají ti instrukce Být či Nebýt
- jen by tě polehtal svým jemným pelem,
aby přečkal zimu do jara
a pak tě vznesl s sebou mezi oblaka a květenu...
Já vím, tvé soustrojí jede na plný výkon
a motýlům neradno vstupovat

Bohyně Ště-kna

Hádala se Duše s tělem

stalo se to před kostelem

"Kde bych já bych tě komu dala?"

Schránka těla se Duše ptala

"Těžká věc" říká jí Duše

"když i k tobě Stáří kluše"

"Já, tak mladá" říká schránka

"Shrnuješ se do vrásek, poškrábaný obrázek"

"Jak jsi, Duše, křivohubá,  jak ta láska samodruhá"

Štěkají tak na sebe, vůbec sobě nerozumí si

jak dva pouliční ratlíci

a Čas kolem jede v bouráku

té nejnovější značky

zanechávající kolem jen kostelní plačky

které láska minula

-

I tahle láska už je minulá

Embryo IV.

Chystám se na svůj zrod
pro slečnu Fantazii
z dávných vod svého autora
- pokud to nezvorá
octnu se nazpět ve století dvacet jedna
...tak řekla to autoru jeho Vědma
co Rozum sobě říká;
 a tichá sudička Představivost
jako matička Myšlenky nade mnou
potichu  šeptá si
"jen aby vyrostlos mu do krásy"
Toho se nebojím,
vím přeci co je autor  za šikulku;
až narodím se, bude mít ze mne školku
 a slečnu Fantazii pozve na hlt vína
- to ona vlastně je všeho toho vinna

Požírač hříchu

Hej, pane Rozume,  kam byste šel?

Vemte si tělo do zástavy,

že neselže vám v hříchu;

Pěkně potichu se uvelebte ve své pochutině

jablka poznání ať netlačí vám útroby

a oči neutíkají vám z důlků za slovy tělesného chtíče

Tělesné potřeby  tělu sami napoví

co vychutnat v rozumovém břiše....

Panika zmateného hypochondra

Pomozte bezmocnému!

                                                                                                           Má trému ze svých nemocí

Věřte, že sní, jak býti zdravý, silný, dští touhou

dlouhou jako životní je cesta, dálnice

bez příkopů kam padá v nemocech,

které srážejí ho stále znova zpátky

Už zelený je ve svých snech

 z toho jaké hrátky

tělo s ním provádí a mysl přidává se

Zmatený, zlomený, spletený ve své zdravotní trase