Má milá psaníčka, kampak jste letěly na obláčcích,
když prvně vás psalo srdce lyrika?
Zatímco kompas jako korouhvička točil se kolem zemské osy
který že let ptáků vás nosil na svých křídlech přes moře?
A teď se vracíte zas, andělsky čisté obálky, do rukou básníka;
jste celé od modře oblak zasněné
Korouhev kompasu vás horizontem času žene zpět
Stále, stále se budete navracet s láskou....

Žádné komentáře:
Okomentovat