Jiříkovo

Hej, páni, dámy: tu jsem, dobrák od kosti!
Jen říkejte mi něžnosti
- sprostota světa po mně steče jako déšť




Dostal jsem chutě, kousek oroseného by v nebi nebylo
mezi tolika smetanovými obláčky?
Že ano,paní? Je to tak, pane?

Ba, já vím co stane se; zatímco s vámi tak rozprávím
zavěšen mezi beránky, soustrojí stydlivého úsměvu
- i ptactvo ve zpěvu už štěbetá si:
To je ten klaun co sesbíral  v světě všeliké krásy!
Tomu netřeba chleba tekutého jak jeho autoru
Toho lze pozvat na kus řeči k nám, do hnízd, k nebi nahoru....