DrawingsIII.

Óh, světe
- jsa dokořán otevřen tvým slovům
 svěrák mě svírá, mačká ze mne šťávu
 sladkou snad pro jeho výživu
 leč pro mne kyselou až k pláči
Ó, jé!
- ironie osudu, že svět se směje
                          zatímco mně za chvíli vyždímá
                          povinnost být bavič;
                          tak zpívám, jediné co ještě zbývá z radosti